Autobusem v Havířově

V sobotu jsme vyrazili do Havířova, poprvé v historii akademie vlastním autobusem :). Což byla pro spoustu hráčů ta nejzábavnější část výpravy. Po příjezdu vítali rodiče ospalé a unavené trenéry a energii hýřící děti.

Ivo Klvaň – trenér U8

„Havířovský tým slavil 55 let založení ragbyového klubu. K této příležitosti se vázalo několik jejich oslav a zároveň i možnost získat na tomto jubilejním turnaji pohár.

Samozřejmě nehrajeme ragby pro poháry, hrajeme ho pro radost. Na druhou stranu přivez si z turnaje pohár je prostě prima. Naším hlavním cílem nicméně stále zůstává zahrát si ragby tak, abychom z něj měli radost a abychom se všichni ve zdraví a spokojenosti vrátili domů. Specialitou tohoto turnaje byla i naše doprava.

Vůbec poprvé jsme měli možnost vydat se na cestu hromadné autobusu. Co vám budu povídat už sama cesta byla báječná a dokázali jsme se motivovat před nadcházejícím turnajem. Turnajem jsme propluli ctí. Krásných skládek plno, okamžité nasazení do obrany i velké množství pětek To vše s obrovským nasazením, vzájemnou podporou. Kluci i holky hráli s velkým nasazením a obě naše dívky si v turnaji položily pětky. Pro Šarlotu to byl první turnaj a k její první pětce moc gratulujeme. Slzy radosti, slzy bolesti, tráva mezi zuby, to vše k tomu patří a i díky tomu si z turnajem odvážíme pohár za druhé místo. Už teď se těšíme na turnaj v Ostravě který nás čeká už za týden.“

Zdeněk Hejduk –  trenér U10

„Sobotní turnaj v Havířove započal historickou událostí pro náš klub a to tím, že cesta do dalekého razoviteho kraje byla podniknuta autobusem (rázovitého po ostravsky kratce). Pro mě trochu nostalgie, protože jsem v jejich letech autobusem absolvoval stejné zájezdy na rugby, ale z mnohem bližšího města. V mé době se proti nám v Havířově v kategorii U12 postavili dvanáctiletí vousatí hráči, nechali nás seznámit pouze s naší půlkou hřiště, roztrhali nám pár dresu a my šťastní, že žijeme, odjížděli zpátky.

Dnes se situace změnila a my jsme domácí klub k jeho 55 výročí od založení nepotěšili a porazili velkým rozdílem. Turnaj U10 probíhal ve dvou kategoriích a my jsme v té naší po zásluze byli první. Takže došlo na finálního pavouka o umístění, ve kterém nás sice Bystrc porazil, ale nic mu nebylo dáno zdarma. Ještě před dvěma roky byl sen položit alespoň jednu pětku za celý turnaj a kde jsme nyní.

Dorazilo nám do U10 celkem pět hráčů, takže jeden byl vždy zapůjčován s Bystrce a Dragonu. Hráče by zapůjčil kterýkoliv z klubů, ale chtěl jsem ať si kluci můžou vměstnat do našeho nového společného pokřiku slovo Brno. Věřím, že se nám ta docházka trochu zlepší a my budeme odjíždět autobusem v plné síle vlastního mužstva. Kluci byly super a jako poučení pro tréninky si odvážíme, že musíme navýšit hlad po míči. Sladká tečka na závěr. Havířov jako bonus ke svému výročí rozdal mezi všechny kategorie krabici Marlenky. Při odjezdu jsem měl pocit, že se neúčastním rugby turnaje, ale soutěže v pojídání Marlenek napříč trenéry, rodiči a hráči. Gratuluji Havířovu k jejich výročí, které není o moc mladší než výročí celého jejich města postaveného na zelené louce. Ale hlavně děkuji dětem, rodičům a trenérům za účast na této báječné akci.“

Aleksandar Tošic – trenér U12

„Sobota 18.09. nás čekal další turnaj, tentokrát v Havířově. Sraz ráno 6.45h, odjeli jsme černovickým expresem. I přes nějaký omluvenky podařilo se nám poskládat 10 hráču na tým. Sestava byla: Jirka (kapitán), Lukáš, Kuba, Jáchym, Jiří, Marek S., Marek M., Šimon, Nela a Vincent.

Rozlosování nás zařadilo do silnější skupiny kde jsme za soupeře měli Vyškov, Bystrc Black, Dragon a domácí Havířov. Bohužel tentokrát se nám výsledkové nedařilo. S Vyškovem a Havířovem jsme hráli dobře, ale musíme se naučit, že se hraje celou dobu. Zápas trvá 9 minut, ale pokud jsme obvykle prvních 4 minuty prospali, a pak se zapomněli že hrát umíme, nic jiného není čekat. Na Bystrc a Dragon jsme tentokrát neměli, i přes naší snahu a chuť, byly to jednoznačně prohry, ale i důležitá lekce. Existuje ale hodně pozitiv. Je bylo vidět že děti mají chuť hrát, že se nevzdáváme, ale stále se musíme zlepšovat. Umíme hrát, umíme pokládat pětky, ale je taky třeba udržet i disciplínu i pozornost celou dobu. Po dohrání skupiny, je bylo vidět co znamená ragby a ragbyové hodnoty.

Měli jsme končit, ale kolega Vlasta z Havířova nám nabídl dát se dohromady s Havířovem a odehrát zápas o 7. místo proti Ostravě. Klukům jsem řekl, že to není povinné, ale jsem byl příjemně překvapen, kolik se jich hlásilo, to je dobrý. Jakmile mají vedle sebe zkušenější hráče, tím líp hrají. Zápas byl opravdový derby, napínavý a skončil přátelským výsledkem 2-2. Tak jsme se domluvili v duchu ragby, že se o 7. místo spolu podílí Havířov, Ostrava a naše Akademie. Výkon a výsledek v Havířově vypadal úplně jinak než týden před tým, ale i to je dobrý. Kluci uviděli, že nás soupeři teď beru vážně, co znamená proti námi tak zabrali, a sami ví ,že ještě musíme pracovat na tréninku, abychom zlepšili hru. Je třeba víc zapracovat na organizaci hře a naučit se hrát kolektivně. S počtem odehraných zápasů budu i hráči růst. Důležité je chodit pravidelně na trénink, dávat pozor, makat.  Práce a disciplína bude cesta k úspěchu.

Chci poděkovat všem rodičům za podporu a fandění. A také chci poděkovat pořadatelům RC Havířov na skvělou organizaci. Pro všechny trenéry a hráče bylo připraveno občerstvení, pití a jídlo a ještě navíc jsme na cestu zpátky dostali Marlenku. Jízda autobusem byla opravdu sladká.“